Úvodní strana Seznam blogů Blogeři VIP blogy Registrovat se a založit nový blog

Pojem molekula ve výuce chemie

Pojem molekula je jedním z ústředních pojmů chemie. Na jeho nevhodné použití ve spojitosti s jakoukoliv sloučeninou jsem narazil nejen v nové učebnici chemie, o které jsem psal, ale i v některých DUMech. Přitom základní rada je snadná: se slovem molekula raději šetřit. Tím dáme najevo, že má nějaký hlubší význam. Žáci se postupně dozvídají, že molekulové látky mají konkrétní typické vlastnosti, které jiné látky nemají.

Počátkem 19. století byla chemie ještě jednoduchá. Platily dvě základní definice: Prvky byly látky složené ze samých stejných atomů a sloučeniny byly látky složené ze samých stejných molekul. Tato jednoduchá definice prvku se dnes už nepoužívá přesto, že je skoro správná. Jednoduchá definice sloučenin na základě molekul často dosud přežívá, i když je pravdě velmi vzdálená. (Navíc tehdejší představa molekul byla výrazně odlišná od naší – předpokládalo se, že v nich atomy drží pohromadě vždy na základě přitežlivosti mezi kladnou a zápornou částí molekuly – tedy moderněji řečeno, že každá vazba je iontová. To vycházelo z tehdejších úspěchů elektrolýzy při rozkladu sloučenin na prvky. Tomuto principu však odporovaly molekuly složené ze shodných atomů – např. molekuly kyslíku. Ty byly uznány až po desítkách let. Jak si tehdejší chemici vykládali např. tvrdost diamantu, tak to nevím.)

Modernější pojetí chápe molekulu jako skupinu atomů (obvykle malou), která je schopna samostatné existence. Atomy v molekulách jsou spojeny výhradně kovaletními vazbami. (Zde je také důvod, proč je vhodné základní dělení chemických vazeb na vazbu  kovalentní a iontovou.) Molekulové látky pak tvoří výraznou samostatnou skupinu svými vlastnostmi odlišnou od jiných látek – jen mezi nimi jsou látky, které jsou za běžných podmínek plynné, pevné molekulové látky jsou vždy v něčem rozpustné. Organické látky jsou na rozdíl od anorganickýc h téměř všechny molekulové.

S vhodným používáním pojmu molekula nejsou zvláštní problémy. Podstatné je zejména v počátcích chemického vzdělávání se slovem molekula raději šetřit – nepoužívat ho ve spojitosti s jakoukoliv látkou či vzorcem. Sloučeniny lze snadno definovat jako látky složené z několika prvků vázaných v určitém konkrétním poměru, které jde popsat chemickým vzorcem. Slovo molekula v širší souvislosti sice je zahrnuto v termínu relativní molekulová hmotnost, místo této veličiny však běžně používáme molární hmotnost, která má velmi podobný význam. Slovo molekula někdy z nouze nepřesně použijeme jen u popisu průběhu chemických reakcí. Např. zapíšeme-li jednoduchým způsobem rovnici neutralizace, čteme pak, že reaguje molekula kyseliny s  molekulou hydroxidu. Přesné vyjádření by vyžadovalo i přesnou – tedy iontovou rovnici neutralizace a ta se běžně nepoužívá.

Při používání pojmu molekula v praxi dojde pochopitelně k nepřesnostem. Nárok na to mají žáci, kteří se se základy chemie teprve seznamují. Nepřesné je někdy i vyjadřování učitelů – to je běžná vlastnost mluveného projevu z hlediska obsahu i formy vyjádření. Nejpřesnější by měl být tištěný text v učebnici, který má být promyšlený a opakovaně kontrolovaný.

 Snaha o správné používáme pojmu molekula není formalita, jde o součást základního úkolu chemie – popisovat vztah mezi vnitřní strukturou látek a jejich vlastnostmi.


    nikdo zatím nehodnotil

Přidejte komentář

Abyste mohli komentovat příspěvky, musíte být přihlášení.